HANČINY POVÍDKY

Koho to tu máme - od 1.1.2010

hodiny

vzkazníček

mapka

Locations of visitors to this page

UŽITEČNÉ ODKAZY

A-SISI

úžasná povídka....

Alki a její povídky

mrkněte,pěkné povídky o Pobertech aj.

ELULINEK

ffdenik

určitě sem koukněte.

HP POVÍDKY

JANE

krásné povídky s párem ss/hg

NADIN

Nadin a její skvělé povídky

PORTRÉT PRO BRADAVICE

Úžasná povídka a také překlad.

SLUZY

Severus,Hermiona a piráti.Rozhodně stojí za to!

STRÁNKY WEBGARDENU - ADMIN.

odkud jste?

od kud jste?

Olomoucký kraj (2451)
 

Hradecko (2481)
 

Jihočeský kraj (2487)
 

Plzeňsko (2472)
 

Vysočina (2470)
 

Pardubicko (2500)
 

Praha (2526)
 

Brno a okolí (2486)
 

Zlínský kraj (2412)
 

Ostravsko (2546)
 

Jižní Morava (2460)
 

Liberecko (2452)
 

Slovensko (2505)
 

ústecký kraj (2430)
 

chomutovsko (2466)
 

Šumava (2444)
 

= Minulost - přítomnost - budoucnost

11.kapitola -Minulost,přítomnost...

11.Do stejné řeky dvakrát...vstoupíš.

Hermiona se probudila s pocitem,že je něco špatně.Tohle rozhodně nebyl její pokoj,její postel a když mapovala prostor okolo sebe,zavadila pohledem o hodiny,které ukazovaly půl deváté.Zastavila se  na policích s knihami,když jí došlo,že …
,,Do háje,zaspala jsem!“ prudce se posadila na posteli a zmateně se rozhlížela okolo sebe.Všimla si,že má na křesle vedle postele pečlivě složené své oblečení.Nechápala,jak se tam vzalo,když si pamatovala,že halenku nechala na zábradlí v mezipatře a kalhoty,spolu se Severusovými…
SEVERUS!!!
Jasně,měl by být s ní v posteli,ale není.Tohle se jí nelíbilo.Zrudla,když si vybavila,co spolu v té posteli dělali,jak rak a nejraději by se viděla v sto metrů  hluboké díře.Takhle se nechovala ani,když spolu spali poprvé….Tohle poznání s ní otřáslo.Nebyla schopná něco dělat,natož vstát z té zpropadené postele a jít do koupelny.
Tak tam jen tak seděla,okolo sebe omotanou deku,a zírala do prázdna.
Ve svém zamyšlení nezaregistrovala,že se otevřely dveře a do nich potichu vešel sám Severus.Nečekal,že bude Hermiona vzhůru,ale ani nečekal,že bude sedět na posteli,ve tváři naprosto zoufalý výraz,na hlavě ukázkové vrabčí hnízdo,oči opuchlé od nevyspání a že ve svém strašném vzhledu bude prostě …k zulíbání.
Zarazil se ve dveřích a tiše si jí prohlížel.
Vycítila na sobě jeho pohled.
,,Zaspala jsem…musím do práce…to bude průšvih…“ byla naprosto mimo.S dekou omotanou okolo sebe se konečně vyškrábala na nohy a pak s komickým poskakováním se dostala ke dveřím,kde stál Severus.Ten stále její počínání sledoval s lehkým úsměvem na tváři.
,,Nikam nemusíš.“
,,Jak to…“
,,Poslal jsem sovu Kingsleymu,že…“
,,Cos tam napsal,Severusi?“
,,Co?....no…že zůstáváš do konce týdne tady,že s tebou potřebuji dělat..“ zašeptal jí něco do ucha,vytřeštila na něj oči ,, A že musíme vyzkoušet nové …“ Nedořekl,Hermiona ho praštila rukou do hrudníku.
,,Ty jsi se zbláznil?!“
,,Uklidni se…napsal jsem,že potřebuješ volno do konce pracovního týdne.Stačí?“
,,A to ti mám věřit?“ zeptala se ho s povytaženým obočím.Kde jen tohle gesto viděl?
,,Měla bys.“ Řekl jí s lehkým úsměvem.Jak jen ho za tohle nesnášela.
,,Dole máš připravenou snídani,pokud…“
,,Jo,děkuju.“ Zvedla k němu oči ,,Můžeš mě nechat chvíli o samotě?Chtěla bych se obléct.“
Severus chtěl namítnout něco v tom smyslu,že už jí viděl nahou,ale její zmatené rozpoložení se mu nelíbilo a nestál o to pohádat se s ní.Dost na tom,že budou muset řešit co dál.A také jeden velice vážný problém.A tak jen kývl hlavou a odešel z ložnice.
Hermiona se sesunula vedle vany a čelem se opřela o chladivé dlaždičky.Rozbrečela se jak malé dítě.Naprosto nevěděla,co má dělat.
Obléknout se a potichu zmizet?Nebo sejít dolů a jít se najíst?Jisté jí bylo jedno – po včerejší noci už mezi nimi nebude nic tak jako dřív.Bylo jí to jasné v okamžiku,kdy sevřela svojí hůlku,aby si přivolala oblečení.
Obnovené propojení magií – to jí ještě chybělo.Jenže,na co si to vlastně stěžuje?Vždyť včera vyvinula jistou dávku odvahy, nerozumu a vlastní iniciativy,když s ním skončila dobrovolně v posteli a co naplat -  líbilo se jí to.
 
Když o půl hodiny později sešla dolů do jídelny,nemohl si Severus nevšimnout jejích uplakaných očí.Když procházela okolo něj,lehce o něj zavadila rukou.
Posadila se vedle něj a namazala si chleba máslem,jenže nebyla schopná  pozřít ani sousto.Severus položil svojí dlaň na její ruku,neucukla,jen se celá napružila a vyčkávala co dál.
,,Už je ti líp ?“
,,Dá se to tak říct…“ její hlas přesto zněl smutně.
,,Herm,co se zase pokazilo?“
,,Nic…já jen že…nejsem si ničím jistá,nic mě nedává jistotu,že to tentokrát neskončí katastrofou.“ Podívala se na něj ,,Katastrofou pro mě.Já…vím,že včera jsem se nechovala zrovna…jak jen to říct..“
,,Zdrženlivě?“
,,Jo..asi ano..cítila jsem se s tebou tak…bezpečně a spokojeně a líbilo se mi to,jenže mám strach,že se to všechno zase pokazí.“
,,Já už si tě nenechám nikým vzít a ani ti nedovolím odejít.Jestli chceš namítnout,že jsem sobec – tak ano,pokud jde o tebe,jsem sobec.Navíc,nevím jestli jsi si všimla,ale naše…“
,,Všimla.“ Skočila mu do řeči ,,Co s tím?“
,,Magie se opět propojily.Nechápu to.Teda…chápu celkovou podstatu tohoto kouzla,jenže …pokud to budeme řešit násilím,mohlo by to mít katastrofální následky.“ Nepřestával jí sledovat. ,,Chci…chtěl bych vědět..jestli chceš v tomhle vztahu pokračovat..se vším,co ke vztahu patří…“
Hermiona na něj,dnes už po několikáté,vytřeštila oči.On jí dává možnost vycouvat ze vztahu?Jenže…ona nechce.
,,Chci v něm pokračovat.A ty?“
,,Taky..“
Jeho pohled se změnil.Už to nebyl klidný pohled lenivé šelmy,tohle byl pohled predátora na lovu.Propletl svoje prsty s jejíma a zašeptal jí něco do ucha. Zrudla ještě víc,ale nakonec se nebránila tomu,když jí zvedl ze židle a pomalinku jí směroval do knihovny,nepřestávaje jí líbat.
 
                            Xxxxx
 
Když procházela v pondělí ráno ,ještě prázdnými, chodbami ministerstva – kdo by tady co dělal v půl sedmé ráno – měla plnou hlavu Severuse,takže přehlídla muže,který šel po chodbě proti ní.Srážka na sebe nenechala dlouho čekat.
,,Omlouvám se..nevidě…Thomasi!Co vy tady děláte?“ Hermiona překvapeně hleděla na muže před sebou,který sbíral ze země nějaké dokumenty.
,,Hermiono,vás bych tady nečekal.Jak se máte?Byl jsem si tady něco vyzvednou pro jeden svůj lékařský případ.“ Thomas Murdock byl neméně překvapený,že jí potkal právě tady.Čekal by jí spíše v nemocnici a nebo jako lékouzelnici,ale ne tady.
,,Dobře…a co vy?Co vaše kouzelnická praxe?“
,,Všechno je v perfektním pořádku...nechcete zajít na kávu nebo na čaj?“
,,Omlouvám se Thomasi,ale už teď mám menší zpoždění,čtyři dny jsem tady nebyla,takže ne.Mrzí mě,že na vás nemám čas,ale ráda jsem vás viděla.“
,,Kingsley mi říkal,že děláte na oddělení,kde se pátrá po ztracených nebo nezvěstných osobách.“
,,Ano,už rok.Potřeboval jste něco?“
,,Ne…já ne…to jeden můj přítel by …potřeboval.“ Thomas Murdock se podíval na hodinky,,Ale to počká.Musím jít.Hezký den.“
,,Vám taky.“
 
Když Hermiona vstoupila do své kanceláře a spatřila tu horu spisů,které se jí za její čtyřdenní nepřítomnost nahromadily na stole – zaúpěla.Tímhle nemá šanci se prokousat ani do oběda.
Její mysl momentálně zaměstnával jistý kouzelník ve středním věku,který neuvěřitelně krásně líbal….Měla Severuse stále pořád plnou hlavu,takže přehlídla jedno důležité hlášení.Když jí o půl hodiny později mozek začal opět fungovat,došlo jí něco,co jí na tom hlášení zarazilo.Zuřivě prohledávala štosy papíru a hledala,kde to hlášení bylo.
V tomhle stavu přeslechla bouchnutí dveří.
,,Ahoj Hermiono! Už jsi zpátky?“ Dívka nadskočila na židli a vysypala veškeré složky na zem.
,,Jo…Howarde,prosim tě…co jste dělali v …v Meadlowe?“ Rychle se podívala do hledaného spisu.
,,Kde?“
,,V Meadlowe.“
,,Aha…ty myslíš ten starej,opuštěnej, kouzelnickej barák,který se zřítil v pátek odpoledne…Jen jsme to tam prohlíželi,nic tam nebylo..vlastně,ne tak docela.“
Howard se natáhl do jedné z polic a vytáhl z ní - plyšového medvídka a podával ho Hermioně.
,,Někdo to tam zapomněl…proč mi to dáváš?“
,,Byl na půdě,nebo spíš na prknech,která z ní zbyla.Byl tam u toho kus pergamenu.Nejdřív jsem si myslel,že ten méďa patřil nějakému neznámému kouzelnickému dítěti,které jej tam zapomnělo při stěhování.“
,,Ale?“
,,Patřil…,Elleně McPhersonové.Měl na sobě řetízek s jejím jménem.“
,,Tvé spolužačce ze Salemské?Máš ten pergamen?“
,,Jo,někde tady…“ Howard se prohraboval věcmi z případu.
,,Mám ho…ale nic na něm není.“
,,To se ještě uvidí.“ Prohlásila Hermiona,když si prohlížela srolovaný pergamen.Na první pohled na něm opravdu nic nebylo napsáno.Vyzkoušela tři kouzla a potřetí se na pergamenu objevil text:
 
,,Jsem Ellena McPhersonová,je mi deset,zítra se stěhuju s rodiči do Francie.Méďu tady nechávám,aby hlídal tenhle dům,až se sem s mamkou,tátou a bráškou Johnem vrátíme.Táta říká,že utíkáme před nějakým zlým pánem,mamka zase,že jdeme za novou prací,Johnovi je celkem jedno,kde budeme bydlet.Jsou mu čtyři.Mě se bude strašně stýskat po Filipovi,taky po Nancy a její sestře Julii.
Chtěla jsem tady na půdě schovat i deníky,ale pak jsem objevila lepší skrýš…v laboratoři mého táty pod desátou cihlou.Jsou tam tři.Pokud je někdo někdy najdete, pošlete mi je na adresu do Francie.“
 
Howard na ní jen zíral.
,,Jak jsi to…?“
,,Holčičí kouzlo,víš.“ Usmála se na něj,,Můžeš mi něco zjistit o Johnovi McPhersonovi?“
 
 
 
Poslední komentáře
23.01.2010 21:36:05: Krásna kapitola!!! Sú spolu!!! Už len pokročiť v pátraní...smiley${1}smiley${1}smiley${1} ďakujem!!!
23.01.2010 14:58:36: to jsem ráda, že si to vyjasnili smiley${1} pátrání ná pokračuje...prostě paráda!
20.01.2010 11:25:13: Super kapitolka. Severus s chlípními myšlenkami smiley a Hermiona červenající se jak rajče. Jen tak dá...
19.01.2010 18:56:55: To bylo krásné...smiley${1}
 
Veškerá práva vyhrazena J.K.Rowlingové.Dále si nečiním finanční ani autorské nároky na obrázky zde umístěné,jsou sezbírány z různých zdrojů na internetu.Stránky nevznikly za účelem zisku.