HANČINY POVÍDKY

Koho to tu máme - od 1.1.2010

hodiny

vzkazníček

mapka

Locations of visitors to this page

UŽITEČNÉ ODKAZY

A-SISI

úžasná povídka....

Alki a její povídky

mrkněte,pěkné povídky o Pobertech aj.

ELULINEK

ffdenik

určitě sem koukněte.

HP POVÍDKY

JANE

krásné povídky s párem ss/hg

NADIN

Nadin a její skvělé povídky

PORTRÉT PRO BRADAVICE

Úžasná povídka a také překlad.

SLUZY

Severus,Hermiona a piráti.Rozhodně stojí za to!

STRÁNKY WEBGARDENU - ADMIN.

odkud jste?

od kud jste?

Olomoucký kraj (2451)
 

Hradecko (2481)
 

Jihočeský kraj (2487)
 

Plzeňsko (2472)
 

Vysočina (2470)
 

Pardubicko (2500)
 

Praha (2526)
 

Brno a okolí (2486)
 

Zlínský kraj (2412)
 

Ostravsko (2546)
 

Jižní Morava (2460)
 

Liberecko (2452)
 

Slovensko (2505)
 

ústecký kraj (2430)
 

chomutovsko (2466)
 

Šumava (2444)
 

= Minulost - přítomnost - budoucnost

12.kapitola - Minulost,přitomnost...

12.Nic si nepamatuji.

 ,,Same!Já jsem tak šťastná,že tě vidím!“ Dívka vyskočila z vlaku a padla do náruče světlovlasému mladíkovi,který tu na ní čekal.Začátek prázdnin byl tady a ona se nemohla dočkat,až jej znova uvidí.Chodili spolu dva roky ale času na sebe měli málo,dívka studovala poslední ročník Akademie moderní magie v Paříži a Samuel byl druhým rokem v bystrozorském kurzu.Čas na sebe měli vlastně jen o prázdninách.
Když chtěli spolu projít přepážkou z nádraží,nešlo to.Najednou se okolo nich objevil tucet postav v černých hábitech,začaly okolo nich létat nebezpečná kouzla a kletby a Samuel se snažil svojí přítelkyni chránit svým tělem a štítovým kouzlem.Netušila jak,ale najednou ležel Samuel na betonové podlaze a jeho tělo se nehýbalo.
,,Same!NE…pro boha…Same!“ Dívka k němu padla na kolena a třásla s ním.Bylo pro něj pozdě.
,,Same,to néééé.“ Její zoufalý výkřik se nesl po nádražní hale,kde najednou už nikdo nebyl.,,Néééé“dívka se mu s pláčem zhroutila na hruď a nepřestávala plakat,ani když se objevili bystrozoři.
 
Ellena se s výkřikem posadila na posteli.Tahle noční můra se jí tento týden vrátila už počtvrté.Jenže tentokrát věděla,kdo je ten mladík,o kterém se jí zdálo.Celé jí to přišlo jako nepovedený film na pokračování.
,,Zase noční můra?Elleno…“  Vedle ní se zvedla postava muže,který se s jejím výkřikem také vzbudil.
,,Ano.“
,,Pořád to samé?“ Thomas si jí přitáhl do náruče,počkal až se pohodlně uvelebí a opře se o něj zády,poté přes ně přehodil ještě druhou deku – přeci jenom,v půl druhé ráno bylo v pokoji dost chladno.
,,Ano…vlastně ne…dneska to bylo jiné.“
,,Chceš o tom mluvit Eleno?“
,,Já nevím…ten mladík se jmenuje Sam..nevím jak dál.Byl bystrozor,zabili ho zakuklenci v černých hábitech a s maskou na obličeji,šla z nich hrůza…“
,,Máš tušení,proč se ti o něm zdá?“
,,Chodila jsem s ním.V té noční můře jsem to byla já…jen mi říkal jinak,nebyla jsem Ellena…“
,,Jak ti říkal?“
,,Nevím,znělo to jako …Sebera…Selena…já nevím,vyděsili mě ty postavy v černých hábitech a s maskou.Šel z nich strach…“
,,Smrtijedi…říká ti to něco?“
Ellena zakroutila hlavou.Thomas se pustil do vyprávění a každou chvíli jej Ellena přerušovala,jak se na něco ptala.
,,A teď,jsou všichni Smrtijedi  ve vězení?“
,,Ne,to zdaleka ne.Když Voldemort padl podruhé a doufám,že opravdu je po něm,tak jich opět většinu zavřeli do Azkabanu,jenže opět jich část museli pustit.“
,,Proč?“
,,Nedokázali jim,že opravdu jednali na svůj vlastní popud…Zakázané kletby dokážou velké divy,třeba u Imperia těžko poznáš,jestli je člověk pod ním nebo ne.“
,,A ty znáš někoho,kdo byl Smrtijed a vlastně ani Smrtijed nebyl a…“ Ellena na něm visela pohledem.
,,Znám…Léčil jsem před dvěma roky člověka,o němž jsem si myslel,že je Smrtijed,navíc Brumbálův vrah,nevěřil jsem ,že je to jinak.Když se u mě ocitl poté,co jej pokousal had,myslím,Voldemortův had,měl jsem sto chutí ho zabít,prostě ho tam nechat.“
,,Thomasi,a co Hippokratova přísaha?“
,,Já vím…nejsem na to pyšný…jenže,přes všechno,v ten okamžik tehdy nenávist k němu byla silnější než-li nějaká přísaha.Kdyby se tam neobjevila slečna Grangerová a nenafackovala mi,nechal bych tam Snapea umřít…“
,,Snapea?Myslíš Severuse Snapea?“
Ellena se prudce otočila v jeho náručí a hleděla na něj vytřeštěnýma očima.
,,Ano…počkej,jak víš,že se jmenuje…“
Ellena vyskočila z postele a jen v krajkové noční košilce pobíhala po ložnici a hledala jistý kus oblečení.Konečně našla své staré džíny a ze zadní kapsy vytáhla napůl zmačkanou fotografii.
Zase se zahrabala do peřiny k Thomasovi a na jeho udivený a překvapený pohled odpověděla.
,,Tuhle fotku jsem měla sebou v té kobce,jak jsem ti říkala.“ Thomas kývl,tuhle část jejího života nechtěl slyšet znova.
,,Proč mi…“
,,Ten podivný chlap,co mě pustil mi říkal,že je na ní Severus Snape.“
,,No,Snape je na mnoha fotkách,je to hrdina…“ Thomas pořád nechápal,co mu Ellena vlastně chce říct.
,,Jo,to možná je…jenže tahle fotka je moje.Jsem na ní já,je mi na ní asi pět, a taky Snape.Podívej.“ Podávala mu zmačkanou fotografii.,,Nevím proč jsem jí měla u sebe a ani jaký mám vztah ke Snapeovi…“
,,Těžko může být tvým otcem…vždycky prohlašoval,že žádnou rodinu nemá,že jeho sestra a neteř zemře….U Merlina!Neříkala jsi,že jsi adoptovaná?“
,,Ano,vzpomínám si na mamku a potom na další mamku a taťku,ale mamka nebyla moje mamka…promiň,asi jsem to řekla dost zmateně.“
,,Ne,pochopil jsem co chceš říct.“ Thomas se na chvíli zamyslel.
,,Eleno,ty si asi nepamatuješ na to,jestli  tví rodiče měli adopční papíry,myslím,jest-lili ti je někdy ukázali.“
,,Thomasi,já si nepamatuju ani,jak se jmenovali.Nejsem si jistá,jestli mám sourozence,matně si vzpomínám na nějakého malého kluka,ale nejsem si jistá.“
,,Jasně.Ale jak jsme zjistili při vyšetření v nemocnici,tvoje vzpomínky jsou pod nepřístupnou mlhou.“ Dodal Thomas.
,,Chtěla bych s tím Snapem mluvit,třeba by mi pomohl s tím,kdo vlastně jsem.“
,,Eleno,tohle je nemožný.Snape je někde ve Skotsku,má tam rodinné sídlo,nikdo neví kde,občas se objeví v Bradavicích a to jen proto,aby odmítl místo ředitele,které mu Minerva McGonnagallová nabízí.“
,,Ale já s ním musím mluvit!Potřebuji vědět,kdo jsem….“
Thomas si  Ellenu přitáhl blíž k sobě.Pak jej něco napadlo.
,,Myslím,že vím,kdo by nám mohl pomoci a možná i dostat nás ke Snapeovi.“
 
 
                                              Xxxxx
 
Severus se cítil nesvůj.To nevěstilo nic dobrého.Tenhle jeho šestý smysl mu už kdysi několikrát zachránil život,takže se jej naučil respektovat.Jenže dneska jeho sílící neklid souvisel s Hermionou.Pokud si dobře pamatoval,odešla do práce brzy ráno.A teď bylo šest večer a ona nebyla doma.Připadal si jako idiot.Třeba se jen stavila na kus řeči u Ginny nebo u slečny Láskorádové.Anebo se jí něco stalo.
Ale byl si téměř jistý,že pokud by šla někam na kávu,poslala by mu alespoň vzkaz,že se opozdí,zvlášť,když věděla,že potřebuje dělat na lektvaru a potřebuje její pomoc.
Uhasil oheň pod kotlíkem,,teď jej musel nechat den odstát a poté pokračovat.Jeho podivný pocit ještě zesílil.Tohle se mu nelíbilo,vůbec se mu to nelíbilo.
 
Poslední komentáře
02.02.2010 23:16:40: elen si něco vybavuje, severus má divný pocit... honem letím n další kapču smiley${1}
30.01.2010 14:25:21: jojo,změna je život smiley jinak další kapitolka bude opravdu co nejdříve,myslím že do večera dneska u...
30.01.2010 13:55:10: Pokojne si tu čítam posledné kapitoly MPB a zrazu sa mi zmení vzhľad rovno pred očami! Zmena je živo...
29.01.2010 10:44:53: nádherná kapitola moc se mi líbísmiley${1}smiley${1}
 
Veškerá práva vyhrazena J.K.Rowlingové.Dále si nečiním finanční ani autorské nároky na obrázky zde umístěné,jsou sezbírány z různých zdrojů na internetu.Stránky nevznikly za účelem zisku.