HANČINY POVÍDKY

Koho to tu máme - od 1.1.2010

hodiny

vzkazníček

mapka

Locations of visitors to this page

UŽITEČNÉ ODKAZY

A-SISI

úžasná povídka....

Alki a její povídky

mrkněte,pěkné povídky o Pobertech aj.

ELULINEK

ffdenik

určitě sem koukněte.

HP POVÍDKY

JANE

krásné povídky s párem ss/hg

NADIN

Nadin a její skvělé povídky

PORTRÉT PRO BRADAVICE

Úžasná povídka a také překlad.

SLUZY

Severus,Hermiona a piráti.Rozhodně stojí za to!

STRÁNKY WEBGARDENU - ADMIN.

odkud jste?

od kud jste?

Olomoucký kraj (2451)
 

Hradecko (2481)
 

Jihočeský kraj (2487)
 

Plzeňsko (2472)
 

Vysočina (2470)
 

Pardubicko (2500)
 

Praha (2526)
 

Brno a okolí (2486)
 

Zlínský kraj (2412)
 

Ostravsko (2546)
 

Jižní Morava (2460)
 

Liberecko (2452)
 

Slovensko (2505)
 

ústecký kraj (2430)
 

chomutovsko (2466)
 

Šumava (2444)
 

= Minulost - přítomnost - budoucnost

15.kapitola Minulost,přítomnost...

15.Chci být sama

,,Přejete si pane?“ Kouzelnická sestra v uniformě blankytné modři se skrz kostěné brýle zadívala na Severuse,který postával v přízemí nemocnice.V nemocničním prostředí se necítil zrovna nejlépe.Hermionu sem přemístily před šesti hodinami.Chtěl jí vidět.
,,Slečna Grangerová…kde leží?“
Severus  se díval na černou tabulku před sebou,která vypadala jako panel,kde se ojevovaly červené,bílé,zelené,modré,žluté,oranžové a růžové tečky.Severus za tu chvilku,co tu stál,pochopil,že modré a bílé tečky jsou lékaři a sestry.
Několik teček dokonce i vybuchlo.To odhadoval na smrt pacienta.
Sestra se sklonila k miniatuře,kterou měla umístěnou u sebe.Zadala tam příjmení pacienta a vyskočily jí dvě červené,jedna růžová a jedna žlutá tečka.Otočila se na Severuse a přes brýle se ho zeptala:
,,A myslíte Isabelle,Theresu,Candice,nebo Hermionu?“
,,Hermionu.“
,,Třetí patro,pátá chodba,devátý pokoj vlevo od schodů.Právě jí přivezli ze sálu.“
,,Děkuji.“
,,Počkejte pane,tam ale teď nemůžete,slečna je po …“ sestra už ale volala do prázdna.Severus bral schody po dvou.
Přede dveřmi pokoje se srazil s Thomasem Murdockem.
,,Profesore,teď tam nechoďte.Spí,je po zákroku…neprobere se dříve jak večer.“
,,To to bylo tak zlé?“
,,Během přemístění nastaly jisté komplikace…“
,,Jaké komplikace?“
,,,Profesore,myslím,že o tomhle by jsme si měli promluvit v soukromí.Jaký je váš vztah k slečně Grangerové?“
,,Žijeme spolu.Proč?“
,,Jak dlouho?"
,,Dva a půl měsíce.Ale do toho vám nic není.Byli jsme spolu i dříve."
,,Máte pravdu,není mi dotoho nic..ale informace o jejím stavu podáváme jen příbuzným."
Severus na něj vytřeštěně koukal.To nemyslí vážně.
,,Má nějaké jiné příbuzné?Rodiče,sourozence?“
,,Ne…co se děje?“
,,Pojďte do mé ordinace…vysvětlím vám to všechno tam.“
 
,,Doktore,co se děje?Všichni chodíte okolo Hermiony jako okolo horké kaše.Chci to vědět.“
,,Ten pád z výšky a to,že skončila pod troskami není tak zlé,jak to vypadalo.“
,,Ale?“
,,No…jak bych vám to..řekl.“
,,Řekněte to rovnou,doktore,nesnáším,když se kolem problému chodí jako kolem horké kaše.“
,,Dobře…Hermiona potratila.“
Severus sebou prudce trhl.
Tuhle zprávu opravdu nečekal.
To,že Severus o ničem neví,zjistil Thomas v okamžiku,kdy profesor proti němu zbledl a začal jej propalovat pohledem.
,,Jak…dlouho?“
,,Asi šest týdnů…je mi to líto,profesore…ale…nejspíš o tom nevěděla.Čarodějka to většinou definitivně  pozná okolo čtvrtého týdne,pokud to bylo plánované.Myslím,že tak za tři čtyři dny by si ale byla jistá.“
,,Hermiona…ví,že…že…“
,,Ano…ví.Vyčítá si to.“
,,Byla…byla by z ní skvělá máma.“ Severus stěží  mluvil.
Neuvěřitelný pocit bezmocnosti mu sevřel hrdlo.
Ačkoliv děti nesnášel,tohle bylo něco jiného.
.,,Můžu za ní?“
Thomas na muže proti sobě jen kývl,na souhlas.Původně chtěl s ním mluvit o Eleně,ale  Hermiona jej momentálně potřebuje víc.
 
Severus šel po chodbě směrem k Hermioninu pokoji a měl pocit,že mu na ramenou leží tíha celého světa.Chtěl být sám,ale zároveň chtěl být s ní.Přede dveřmi jejího pokoje delší dobu váhal.Nakonec se přinutil vzít za tu zatracenou kliku a vstoupit dovnitř.
Ležela na lůžku,v obličeji samá modřina a spala.
Ruce měla v sádře – tenhle mudlovský způsob si kouzelničtí lékaři osvojili a hojně jej využívali v okamžiku,kdy by podání kostirostu bylo pro pacienta nebezpečné.Což byl i její případ.Levou nohu měla v sádře – celou -  a pravou pouze od kolene dolů.
Tiše si vzal židli,otočil jí opěradlem k její posteli a sedl si na ní.Zamyšleně vzal její ruku,uvězněnou v sádře, do své a pohladil jí prsty.
Ještě před šesti hodinami  měl  sto chutí jí seřvat za ten její bláznivý nápad - lézt do starého baráku a pak se s ní udobřovat,jenže informací,kterou dostal od Murdocka,tohle všechno padlo.Nějak na to neměl žaludek a nechtěl,aby později litoval něčeho,co by jí řekl.
                 
                        Xxx
Hermiona měla pocit,jakoby jí po těle přešel kůň.Všechno jí bolelo.Ze všeho nejvíc jí ale trápil pocit,že všechno,co udělala vedlo k jednomu – přišla o dítě.O dítě,o kterém nevěděla.
U Merlina,je tak blbá,že ani nepoznala,že je těhotná!Je přeci čarodějka,měla to poznat…měla.Jenže…Nepoznala.
Ve svých myšlenkách se takto obviňovala.
Něco nebylo v pořádku,mívala občas potíže a nepravidelný cyklus a tak chtěla jít na prohlídku hned po návratu z Meadlowe.
Jenže tam se všechno zvrtlo.Vyčítala si,proč do toho baráku vůbec lezla.
Když se probudila na pokoji,první,co viděla,byl Severus,respektive,jeho hlava.
Seděl na židli a hlavu měl položenou na posteli a opřenou a její nohu.
Spal.
Na jednu stranu byla šťastná,že tady je,na druhou chtěla,aby byl od ní co nejdál.Nechtěla se mu dívat do očí.O dítěti mu neřekne.Bude to její tajemství,její bolest,její výčitka…
Vycítil na sobě její pohled.Unaveně zvedl hlavu a setkal se s jejím pohledem.Bylo v něm něco,co tam dříve nebylo – smutek.
,,Ahoj…“ unaveně se na ní usmál.,,Jak je ti?“
,,Hrozně.Byl…byl jsi tady celou dobu?“
,,Ne…přišel jsem před třemi hodinami,trochu jsem usnul.“
Hermiona mlčela.
,,Severusi,běž pryč,prosím.“ Vypadlo z ní nakonec.
,,Proč?“
,,Chci být sama…proto.“
,,Hermiono,já o tom vím.“
Vytrhla mu svojí ruku z jeho.Otočila hlavu na druhou stranu.Nechtěla ho vidět.
,,Běž pryč…prosím.“ Zašeptala a  Severus by přísahal,že slyšel v jejím hlase pláč.
,,Nic ti nevyčítám,Mio a ty by jsi si neměla taky nic vyčítat.Nevěděla jsi to.“
,,Ale měla jsem! Měla jsem jít hned na prohlídku!Neměla jsem do toho baráku vůbec lézt!Kdybych tam nelezla a nespadla,mohlo být všechno jinak!“ Hermiona vztekla praštila druhou rukou do matrace postele.
,,Běž pryč Severusi!Chci být sama.“
Když za sebou zavřel dveře,Hermiona se roztřásla nekontrolovatelným pláčem.
                         
                           xxx
Severus se přemístil domů.Cestou odhodil plášť,boty i tu zatracenou hůl a hůlku.Natáhl se v baru pro whiskey a sklenici,ale pak vztekle třískl dvířky baru.
Potřeboval ze sebe tu zlost dostat.
Napil se rovnou z lahve,rozepnul si košili a svalil se do křesla.
Dneska večer se potřeboval opít.
Opít se tak,aby mohl na všechno zapomenout.
Pokud si dobře vzpomínal,naposledy se takhle zřídil,když zemřela Eillen a podruhé,když dal definitivně Serenu k adopci.
Dneska ta bolest,která mu svírala srdce a hrozila,že přeroste v pláč,byla z něčeho jiného.
Bylo mu mizerně,cítil se zraněný,nešťastný.
Znova si přihnul z lahve a ještě jednou.
Potřeboval zapomenout.Zapomenout na to,že mohli mít dítě.
Ignoroval pálící pocit v očích a osamocenou slzu,která mu skanula po tváři a jen nepřítomně hleděl do plamenů a opíjel se do němoty.

 

 

 

 

 

 

 

 

Poslední komentáře
12.02.2010 23:03:35: moc smutna kapitolka smiley${1}
12.02.2010 14:26:54: krásna kapitolka jen smutnasmiley${1}
11.02.2010 16:19:09: Dorea: s komentáři jsem nic nedělala,přísahámsmileyVím o něm,ale netuším,kam zmizel smileyDalší mimčo?As...
11.02.2010 15:24:49: tak by mě zajímalo proč mi zmizel komentář, jsem ho sem psala už dříve a není tusmiley...souhlasím s o...
 
Veškerá práva vyhrazena J.K.Rowlingové.Dále si nečiním finanční ani autorské nároky na obrázky zde umístěné,jsou sezbírány z různých zdrojů na internetu.Stránky nevznikly za účelem zisku.