HANČINY POVÍDKY

Koho to tu máme - od 1.1.2010

hodiny

vzkazníček

mapka

Locations of visitors to this page

UŽITEČNÉ ODKAZY

A-SISI

úžasná povídka....

Alki a její povídky

mrkněte,pěkné povídky o Pobertech aj.

ELULINEK

ffdenik

určitě sem koukněte.

HP POVÍDKY

JANE

krásné povídky s párem ss/hg

NADIN

Nadin a její skvělé povídky

PORTRÉT PRO BRADAVICE

Úžasná povídka a také překlad.

SLUZY

Severus,Hermiona a piráti.Rozhodně stojí za to!

STRÁNKY WEBGARDENU - ADMIN.

odkud jste?

od kud jste?

Olomoucký kraj (2451)
 

Hradecko (2481)
 

Jihočeský kraj (2487)
 

Plzeňsko (2472)
 

Vysočina (2470)
 

Pardubicko (2500)
 

Praha (2526)
 

Brno a okolí (2486)
 

Zlínský kraj (2412)
 

Ostravsko (2546)
 

Jižní Morava (2460)
 

Liberecko (2452)
 

Slovensko (2505)
 

ústecký kraj (2430)
 

chomutovsko (2466)
 

Šumava (2444)
 

= Vdát se pro jméno ss/hg

Vdát se pro jméno - 3.kapitola

     3.Kapitola

 
Kapitola třetí,v níž se potkávají obě hlavní postavy příběhu.
 
Severus  zavřel zaprášenou starou knihu a odložil jí na okraj stolu,kde už ležely dva další svazky,,Práva mudlů a kouzelníků v USA“ – tak se ta kniha jmenovala –  která ale také nemohla Snapeovi pomoci s řešením jeho problému.Už týden trávil tím,že hledal různé mezery v zákonech,které by mu umožnily účast ve ,,Stříbrném lektvaristovi“,opouštěl knihovnu Kapitolu jen proto,aby uklidnil duši a trochu si zdříml.Ale jeho pátrání bylo marné.Zatím marné,jak říkal lektvarista sám pro sebe.
Takže po týdnu hledání si Severus uvědomil,že má několik možností,jak se stát občanem USA.
Zaprvé,by mohl získat ,,status uprchlíka“.Chce to jen prokázat,že osoba  je nepřiměřeně trestána a nebo je obětí represí politického režimu.A tady poprvé Severus litoval,že Tom Radlle zemřel tak brzy.Pokud by byl naživu,nebyl by pro Snapea problém získat status uprchlíka.Jedinné,co bylo potřeba bylo požádat a následně doložit příčiny.Například,hovořit o tom,jak jsou utlačováni kouzelníci z mudlovských a smíšených rodin /a on,k čertu,byl /,nebo jak jej Voldemort nutí zabíjet lidi a jedy ničit nevěrné.Samozřejmě,že v mudlovském právu by neuspěl,ta žádost  by musela být podána na oddělení,které spolupracuje s kouzelníky.
,,Možná bych mohl předstírat,že jsem obětí nové vlády.“ Pomyslel si lektvarista.Jenže na co si stěžovat?Na to,že nový ministr chodí s náušnicí v uchu?Nebo na to,že učitelům zvedli platy?No,to spíš mě dostane do sv.Munga,nebo jak se ta jejich nemocnice tady jmenuje.Tímto obrázkem Severus odmítl tuto možnost a rozhodl se hledat novou.
Dalším v pořadí byl,,Způsob investic.“ Vše,co potřeboval bylo – vložit 500.000 dollarů do projektů schválených vládou Spojených států.V tom případě,mudlové získávali občanství během dvou let,kouzelníkům stačily dva měsíce.No,v tomto okamžiku Snape považoval tuto možnost za nejpravděpodobnější.Vlastně,neměl u sebe takovou částku,ale měl týden na to,aby jí sehnal.Obratem by obdržel notářské potvrzení,že během dvou měsíců obdrží státní občanství a že bude právoplatným občanem této země.
,,To by Troubleovi mělo stačit.“ Pomyslel si Mistr lektvarů.
Existoval ale ještě třetí způsob – oženit se s Američankou.Ideální by bylo,pokud by byla kouzelnice.Pak by hýčkaná ,,Zelená karta“ byla během měsíce.
,,Není nic jednoduššího,Severusi!“ hovořil sám se sebou Snape ,,Kolem sebe máš dav američanek,toužících po tom,vdát se za tebe!Vyber si kterou chceš!Chceš – tamtu v té tyrkysové sukni,nebo chceš – tu se stejně mastnými vlasy jako máš ty sám ?!“
 Snape zasténal.U Merlina,musí co nejdříve vybrat peníze,a ne přemýšlet o nemožném.Lektvarista rázně vstal a zamířil k východu z knihovny.Rozhodl se co nejdříve se vrátit do Anglie,aby viděl Luciuse,Kingsleyho a – dobrotivý Merline – i Pottera,jen aby získal zbytek peněz do chybějící částky.
Severus přicházel ke svému hotelu,když se rozhodl zajít do nedaleké kavárny na malou svačinu.Muž zašel do nejbližších dveří a strnul.
,,Zapomenout …na Pottera i na  večeři!“
Problém byl v tom,že u jednoho ze stolků u okna neseděl nikdo jiný než-li Hermiona Grangerová,jeho bývalá studentka.
 
                                          Xxxxx
 
 
Hermiona byla ráda,že má volno do konce týdne.V lékárně udělala veškerou práci v předstihu,aby tam nemusela v pátek a o víkendu.Kromě toho,student,kterého dnes měla doučovat bikvadratické rovnice,jí oznámil,že je nemocný a že nepřijde.Tím pádem měla volnou celou druhou polovinu týdne.Slečna Grangerová se rozhodla ,že si udělá takovou malinkou dovolenou,vždyť se nemusí jen trápit a honit po konkurzech.
Pro začátek dívka navštívila Muzeum současného umění a po obědě se rozhodla pro procházku v parku.Počasí na začátek listopadu bylo opravdu příjemné.Dokonce ani svěží větřík,který se objevil v posledních dnech,jí nezkazil náladu a neodradil od prochladnutí.
 
Hermiona šla po pěšině,zachycujíc poslední paprsky podzimního slunce,a přemýšlela – do kterého ze dvou sousedních parků stojí za to,se podívat.Volba nakonec padla na útulný park s nevelkým rybníčkem.Předtím,než-li vyrazí na procházku,rozhodla se Hermiona zajít na kávu a něco malého k jídlu,do vedlejší kavárny.Když už dojídala,nečekaný obrázek jí donutil strnout.Ve dveřích stál její bývalý profesor,Severus Snape,a bez mrknutí oka na ní zíral.Nebelvírka zavřela oči,zavrtěla hlavou,jako by se chtěla zbavit té vidiny,a když je znova otevřela,viděla,jak Snape otvírá dveře a vychází na ulici.Hermiona podruhé neváhala,vyskočila ze židle a rozběhla se za ním.
Severus už byl několik metrů od kavárny,když za sebou uslyšel:
,,Profesore!Profesore Snape!Počkejte!“  volala na něj dívka a rychlými kroky se přibližovala. Severus strnul a netušil,co má dělat.Předstírat,že neviděl a neslyšel tuhle neskutečně dotírající Slečnu –všechno –vím,která je i tady,na druhém konci světa,a kterou bude mít tak pořád na očích a nebo se vykašlat na pravidla,zákazy a mudly  - jít a přemístit se dříve,než-li ho Grangerová dojde.Severus zaťal pěsti.Ne,je potřeba se sebrat a alespoň pozdravit bývalou studentku.Lektvarista se strnule otočil a čekal,až ho slečna Grangerová dohoní.
,,Profesore Snapee.“ řekla Hermiona bez dechu .,,To je ale překvapení?!Co zde děláte?Já nevěřila svým vlastním očím,když jsem vás viděla.Který vítr vás zavál sem,do Washingtonu?“
,,Slečna Grangerová…předvídatelné,do omrzení.Neunavuje už  vás  klást ty věčně hloupé otázky?“
Hermionu takový pozdrav zaskočil. A co jsi čekala ? Radostné a přátelské objetí ?Vždyť je to Snape!
Nevhodný okamžik přerušil číšník , který přišel za Hermionou:
,,Slečno , zapomněla  jste zaplatit účet.“
,,Ach…promiňte prosím.Viděla jsem přítele a rozběhla se za ním.“ Hermiona začala hledat v kabelce peněženku nebo alespoň peníze,ale ani jedno ani druhé tam nebylo.,,To není možné…vždyť jsem je tam ráno dávala….“
Snapeovi vadil tento žalostný pohled,popadl Hermionu za rameno,otočil se na místě a šel s ní zpátky do kavárny.
,,Slečna si to rozmyslela,vracíme se.“  Ve vší stručnosti odpověděl Snape překvapenému číšníkovi.Hermiona šla a mlčela,přemýšlela,co tohle všechno znamená.
,,Sedněte si už a nestůjte tady!“ Zasyčel lektvarista.Dívka si poslušně sedla za stůl.Snape mávl rukou na číšníka,poté několik minut mlčel a pak se obrátil ke své společnici.
,,Takže…začněte!“
,,Začít,co?“
,,Vaše oblíbená hra – klást otázky.Ještě než-li začnete,řeknu vám několik věcí – v Americe jsem z důvodů,do kterých vám nic není,ne,já jsem nepočítal s tím,že vás tady potkám,a ne,já opravdu nevěděl,že se nacházíte v této zemi a v tomto městě.“
,,Jasně.Hmm…jak se daří v Bradavicích,profesore?“ Hermiona nepoložila žádnou další otázku.
Severu protočil oči.
,,Minerva je v pořádku.Hrad stojí.Ještě nějaké otázky!?“
,,Nemusíte odpovídat tak vztekle!“ Dívka začínala přicházet k sobě.,,Není to úžasné,že jsme se setkali právě zde,tisíce kilometrů od Anglie a od Bradavic?“
Lektvarista mlčel,upil kávu,kterou mu donesl číšník,a zeptal se:
,,Co vy zde děláte?“
,,Zašla jsem se sem najíst.“
,,Slečno Grangerová…nebo možná už paní…“
,,Ne..ne,jsem stále slečna Grangerová.“ – tiše prohlásila dívka.Sledovala lektvaristu a zaznamenala změnu v jeho výrazu.
,,Něco je lepší a něco...všechno je stejné.“ Uzavřela dívka větu.,,Jste nadlouho ve Státech?“
První vážná otázka od ní,donutila muže vzhlédnout.
,,To záleží na okolnostech.“ Snape opět dokázal,že stručnost je sestrou talentu.Viděl,jak z Hermioniných rtů téměř vyšla otázka,,na jakých“,ale nakonec neřekla nic.
,,Profesore,řekněte mi,jak tam je?Co Harry,Hagrid,Weasleyovi?“ – zachytila Snapeův tázavý pohled a hned dodala.,,Víte,já samozřejmě s Harrym komunikuju,ale poslední dopis přišel před dvěma měsíci.A vy jste teď tady…To je jako sníh v červenci….“
Profesor to vzdal.Lepší bude,opravdu,pro oba,pokud jí řekne všechno,i když s ní prosedí den až do večera.
,,Potter je v pořádku,Hagrid taky.A Weasleyovi jsou tak početná rodina,že při své dobré vůli,nemohu sledovat všechny jejich členy.“
,,Samozřejmě…a co vy,pane?“ optala se jej dívka.
,,Co co já,slečno Grangerová?Živ,zdráv.“
,,Jaké jsou nové ročníky studentů?Lepší než-li my?“
,,Duševní potenciál studentů – pořád stejný.“ Krátce odpověděl Snape.
,,Profesore,nejsme u výslechu.“
Severus si povzdechl.Tak lehce se Grangerové nezbavíš.A vlastně měla pravdu – bylo příjemné potkat několik tisíc kilometrů od domova,známou tvář.I když to byla Grangerová.Jenže tohle by jí nepřiznal ani pod Cruciátem.
,,Vyprávějte jak se máte vy,slečno Grangerová.“
Hermiona najednou začala sama vyprávět svůj příběh.Sama nevěděla,proč se jí tak snadno mluví se Snapeem,dalo by se říct,že před ním poodhalila svojí duši.Dívka se rozmluvila o Ronovi,o jeho smrti,o přestěhování sem,o problémech s prací,s penězi a profesor jen poslouchal,aniž by zacházel do detailů,jen občas se napil ze své kávy,která teď už byla úplně ledová.
Takže tak seděli v kavárně asi hodinu.Když nastal čas odejít,Snape vstal první od stolu a zamířil k východu.
,,Profesore,děkuji vám za vaší společnost.A děkuji,že jste mi půjčil peníze.Jsem si jistá,že vám je brzy vrátím.Jste ubytovaný v ,,Hiltonu“?“
,,Nemáte za co děkovat,slečno Grangerová.Opovažte se mi něco vracet!Deset dollarů – není tak velká suma peněz,abych toužil po vaší návštěvě.“
,,Stejný jako vždy,profesore Snapee!Jdu na procházku,nechcete se přidat?“
,,Ne.Děkuji.Mám naléhavou záležitost.“ Severus kývl na pozdrav a odešel.
     
Dívka se přesunula do parku – potřebovala přemýšlet.Proč se tak otevřela před Snapeem?Vždyť to nebyl ani kamarád,ani přítel.Ale ona byla tak šťastná,když ho uviděla,že nezvládla potlačit své emoce.
,,Dobrá,ať si myslí,že jsem stále ta hloupá holka,co neumí držet jazyk za zuby. Řekla sama sobě Hermiona a pokrčila rameny.
 
Domů se vrátila až,když se začalo stmívat.Zkontrolovala poštu,dala Kosolapovi žrádlo a rozhodla se pro horkou koupel,která by jí pomohla uvolnit v ní napětí,po všech těch dnešních událostech.Očima zavadila o staré číslo ,,Alchymie dnes“,ležící v koupelně relativně dlouhou dobu.Všechno jí najednou bylo jasné….
,,Tři měsíce do ,,Stříbrného lektvaristy“…Snape…záležitosti…ale on nemůže,ti tupci…omezení,u Merlina!Proto je tady!To znamená…ano,to je ono!Ale když…Merline,pak mám práci…Ach,odjíždí….“ Málokdo by byl schopen udržet krok s myšlenkami letícími hlavou mladé Nebelvírky.
 
    Kosolap jen taktak stihl uskočit do strany,když se dveře koupelny rozletěly a odtud vyběhla jeho majitelka,s vlasy,ze kterých jí kapala voda,tvořící malou loužičku na podlaze.Během chvilky vyběhla Hermiona z pokoje jen v džínách,ponožkách a svetříku.Rychle vsunula nohy do bot,hodila na sebe sako a jako střela vyletěla z bytu.
 
Poslední komentáře
31.12.2009 11:40:51: Chvíľka pokoja, konečne som dobehla neprečítanésmiley Skutočne ju vydržal počúvať???smiley Dobrý predp...
29.12.2009 21:05:48: tak nevím jak u tebe, ale u nás vánoční maraton ještě neskončil, takže jse se ke kapitole dostala až...
27.12.2009 16:32:54: Díky za komentíky. katie11: já to neutnula,to autorkasmiley${1}
27.12.2009 16:26:43: nádherná kapitola moc se mi líbí až na ten konec jak to jen může někdo takto utnout . moc se těším n...
 
Veškerá práva vyhrazena J.K.Rowlingové.Dále si nečiním finanční ani autorské nároky na obrázky zde umístěné,jsou sezbírány z různých zdrojů na internetu.Stránky nevznikly za účelem zisku.