HANČINY POVÍDKY

Koho to tu máme - od 1.1.2010

hodiny

vzkazníček

mapka

Locations of visitors to this page

UŽITEČNÉ ODKAZY

A-SISI

úžasná povídka....

Alki a její povídky

mrkněte,pěkné povídky o Pobertech aj.

ELULINEK

ffdenik

určitě sem koukněte.

HP POVÍDKY

JANE

krásné povídky s párem ss/hg

NADIN

Nadin a její skvělé povídky

PORTRÉT PRO BRADAVICE

Úžasná povídka a také překlad.

SLUZY

Severus,Hermiona a piráti.Rozhodně stojí za to!

STRÁNKY WEBGARDENU - ADMIN.

odkud jste?

od kud jste?

Olomoucký kraj (2451)
 

Hradecko (2481)
 

Jihočeský kraj (2487)
 

Plzeňsko (2472)
 

Vysočina (2470)
 

Pardubicko (2500)
 

Praha (2526)
 

Brno a okolí (2486)
 

Zlínský kraj (2412)
 

Ostravsko (2546)
 

Jižní Morava (2460)
 

Liberecko (2452)
 

Slovensko (2505)
 

ústecký kraj (2430)
 

chomutovsko (2466)
 

Šumava (2444)
 

= DŮM U PĚTI HYPOGRYFŮ

2.KAPITOLA

2.KAPITOLA
O pět let později…

 

Za týden začne nový školní rok.Současný ředitel Školy čar a kouzel v Bradavicích,Severus Snape,stál v ředitelně,a zamyšleně hleděl z okna.V křesle ředitele školy byl  oficiálně už půl roku,poté,co ze zdravotních důvodů odstoupila ředitelka školy Minerva McGonagallová,správní rada i ministerstvo útočilo na Severuse,aby tuto funkci oficiálně převzal.Vlastně,Minerva jej určila svým nástupcem.
Za tohle by si nejraději nafackoval.Jenže mu bylo důrazně řečeno,že škola potřebuje do vedení mladého ( nad svým věkem  skoro pětačtyřiceti let se ušklíbl) schopného a vynikajícího  a respekt budícího kouzelníka a ze tří kandidátů  pouze on splňuje všechny čtyři podmínky.Nepomohly mu ani námitky,že je bývalý Smrtijed,Mistr černé magie a bůhvíčeho ještě,prostě pod tlakem,jak sám rád dodával,podepsal Pastorkovi své jmenování do funkce. Defacto,ředitelem už byl od konce loňského září,kdy Minervě  selhalo srdce a ona se ocitla na několik dlouhých měsíců v nemocnici a on tady,v ředitelně.Momentálně bylo jeho největším problémem před zahájením nového školního roku sehnat učitele na bylinkářství a na lektvary.Ne že by na kouzelnických universitách nebylo dost uchazečů.Bylo,jenže nikdo z nich nesplňoval příliš náročné požadavky ,které na uvolněné místo měl právě ředitel.
Ač si to nerad přiznával,na vyučování  lektvarů ve všech ročnících neměl prostě čas.A nehodlal opakovat loňské čtyři výbuchy  učebny,které skončily několika zraněními,jen proto,že byl nevyspalý ,unavený a nepozorný.Byl si stoprocentně jistý,že historky o jeho nepozornosti budou kolovat po hradě ještě mnoho let.
 
Z myšlenek ho vytrhlo klepání na dveře a po jeho rozmrzelém ,,dále“ do ředitelny vešel Remus Lupin,jeho zástupce.
Jejich vztah se po válce ocitl v rovině snesitelnosti  a během pěti let se změnil v jakousi toleranci toho druhého,aniž by se vzájemně pozabíjeli. Navíc,Severus mu byl velice zavázaný,protože se Lupin ujal výuky Obrany proti černé magii a zároveň byl i jeho zástupcem.Jenže,tohle by mu nikdy nepřiznal,stejně jako Lupin by Snapeovi nikdy nepřiznal,že je mu vděčný za život a za vlkodlačí lektvar a za tuhle práci.
Vlkodlak zůstal po válce sám,se synem Teddem,Tonksová zemřela ve válce,jeho Severus zachránil od smrti tím,že ho povalil na zem v momentě,kdy na něj poslala Bellatrix zakázanou kletbu,což sám odnesl komplikovanou zlomeninou nohy a zlomenými žebry,ale doteď neměl důvod toho litovat.Lupin,pod tíhou svého osudu,mu to ale dodnes,občas, vyčítal.Severus tehdy jednal  naprosto instinktivně.
 
,,Co potřebuješ,Remusi?“ Unaveně se ho zeptal Snape a nadále se věnoval podepisování nějakých lejster.
,,Mám učitele na bylinkářství..“
,,Koho…“
,,Nevilla Longbottona.Já vím Severusi.“ Vlkodlak  zvednutou rukou rychle zarazil ředitele,který chtěl vznést námitku,,Nesnášíš ho,ale skončil kouzelnickou universitu v Oxfordu s druhým nejlepším výsledkem v  historii tohohle oboru.Navíc,pokud ho nevezmeme my,hmátne po něm Salemská,a pak budeme v háji.Profesorka Prýtová to už…“
,,Nezvládá, já vím…jenže nevím,jestli tohle bude dobrá volba.Co to místo lektvaristy?Nikdo se neozval?“
,,NE….ne tak docela.“ Severus zvedl hlavu od papírování a pozoroval muže před sebou.
,,Ven s tím.Ať je to cokoliv,nemůže to být tak zlý.“
,,Jak chceš,Severusi.Kontaktoval jsem Hermionu Grangerovou.“
,,Cože jsi?!“  Se zvýšeným hlasem,připomínajícím  řvaní, se optal profesor od svého stolu,ačkoliv jej velmi dobře slyšel.
,,Napsal jsem Hermioně.A neřvi na mě.Víš sám,že to,co se stalo,nebyla její vina!“
,,Fajn,takže nakonec za to můžu já!“
,,To jsem neřekl,ale pokud chceš slovíčkařit,tak prosím…“
,,Jdi do háje ,Lupine!Kdybych tě nepotřeboval,vyrazím tě za tuhle pitomost,na hodinu.“ Severus znechuceně mrskl brkem do kalamáře,až inkoust pocákal hromádku papírů,ležící na jeho stole.Když se jakžtakž zklidnil,optal se:
,,Co ti odpověděla?“
,,Že souhlasí…ale za jistých podmínek.“
,,Fajn…takže ona si ještě bude klást podmínky,jakoby nevěděla…“
,,Severusi,pokud chceš letos opět vést lektvary pro všechny ročníky a znova vyhodit laboratoř do vzduchu z důvodu tvé přepracovanosti,tak jí odmítni!“
,,Nebo…“
,,Nebo jí vezmi.Přistup na její podmínky a vezmi jí.Je nejlepší,má prestižní vzdělání, a ty to víš,nikoho jiného sem neseženeš,což víš taky.“
,,Dobře.“ Severus si promnul  unaveně kořen nosu.,,Pošli jí sovu,že jí budu čekat zítra o jedenácté dopoledne tady,v ředitelně.A Lupine“ Severus počkal,až se k němu druhý kouzelník otočí ,,Je to na tvojí zodpovědnost.“
,,Jasně.“
                        
                                  xxxxxx
 
Hermiona prošla vstupní branou do zahrady a zaznamenala pozapomenuté hračky na trávníku – uprostřed  se válely a všelijak poskakovaly kouzelnické míče,o kousek dál  ležely na zemi dvě lakrosové pálky,na kašně zase leželo létající koště.Před  schody se povalovala něčí panenka a spousta malých autíček,která jezdila tam a zpět – v cestě jim bránilo něco,co připomínalo eskymácké iglú.
Usmála se.Všechno funguje tak,jak má.Dětský domov vedla Hermiona už rok,vlastně převzala vedení domova od Isabelle,která na tom nebyla zdravotně zrovna nejlépe,čím dál tím hůř se jí chodilo po schodech a  stále těžce snášela chladné britské zimy.Letošní zimu Isabelle odležela v nemocnici sv.Klementiny se zápalem plic.
Na zahradě nikdo nebyl a vypadalo to,že ani v zámku se nikdo z padesáti dětí nenacházel.Děti byly nejspíš na procházce.
 
Má tři hodiny na to,aby se podívala na vzácné rostlinky,které pěstovali vzadu v oplocené části zahrady a kam mělo přístup jen minimum lidí – konkrétně ona,potom Isabelle,která sem ale chodila velmi zřídka a Florian,jejich kouzelnický zahradník.Víceméně tato část zahrady zůstávala Hermioniným královstvím už ..od doby studií.Stejně tak jako příprava všelijakých lektvarů na dětské bolístky,noční můry,na růst zoubků,zlomeniny atd.Nestěžovala si,byla v ,,Domě u pěti hipogrifů“  spokojená,navíc,práce s dětmi jí dávala zapomenout na to,že nemá svojí vlastní rodinu a nejspíš nikdy mít ani nebude.Tyhle opuštěné,válkou poznamenané děti,bez rodiny,teď byly na prvním místě.
,,Slečno Hermiono,to jsem rád,že vás vidím.“ Zastavil jí na cestě do jejího pokoje zahradník.
,,Co se děje Floriáne?“ Starý kouzelník k ní došel a byl značně zadýchaný.Hermionu napadlo,že by měl odpočívat,jenže vysvětlovat něco takového Florianu Gernovianimu bylo …jako házet hrách na stěnu.Byl to nezmar, ale děti jej milovaly.Byl na ně přísný.Pokud je nachytal v té části zahrady,kde neměly co dělat,bez milosti je odtamtud vyhodil a všechno nahlásil Hermioně.Ale pokud šel někdy s dětmi na procházku,byl studnicí vědění.
Hermiona zažila jednu z takových vycházek,a žasla nad tím,jak děti,od těch nejmenších po ty nejstarší hltaly kouzelnické příběhy,legendy a pověsti,které jím starý kouzelník vyprávěl.
 
,,Slečno Hermiono,máte tady dopis.Přiletěla bradavická sova.“
,,Bradavická sova?Co by mi Minerva McGonnagallová chtěla?“
,,Dal jsem jí trochu zrní a vodu,nechtěla se hnout,patrně čeká na vaší odpověď.A mimochodem…je to Snapeova sova.“
,,Dobře,vyřídím to.Kde jsou všichni?“
,,Šli na procházku k rybníku a do lesa s Alison a Magie,taky s nimi šla Isabelle.“
,,Isabelle šla s nimi?Zbláznila se,nebo co,vždyť je nemocná.“
,,Jo,to je,jenže vysvětlujte něco takového madam Brodwickové,jako by jste jí neznala.“ Horlivě se rozčiloval starý kouzelník.
Přes Hermioninu tvář se mihl úsměv.Jistěže,Isabelle měla vždycky svojí hlavu.
 
Poslední komentáře
12.02.2010 23:33:35: ooo, to zni dobre..tesim se na pokracovani smiley${1}
12.02.2010 22:50:52: smiley${1}smiley${1}smiley${1}krásne zatím
12.02.2010 14:25:38: honééém další
10.02.2010 17:51:40: krááááááááááááásne fakt šikovna
 
Veškerá práva vyhrazena J.K.Rowlingové.Dále si nečiním finanční ani autorské nároky na obrázky zde umístěné,jsou sezbírány z různých zdrojů na internetu.Stránky nevznikly za účelem zisku.