HANČINY POVÍDKY

Koho to tu máme - od 1.1.2010

hodiny

vzkazníček

mapka

Locations of visitors to this page

UŽITEČNÉ ODKAZY

A-SISI

úžasná povídka....

Alki a její povídky

mrkněte,pěkné povídky o Pobertech aj.

ELULINEK

ffdenik

určitě sem koukněte.

HP POVÍDKY

JANE

krásné povídky s párem ss/hg

NADIN

Nadin a její skvělé povídky

PORTRÉT PRO BRADAVICE

Úžasná povídka a také překlad.

SLUZY

Severus,Hermiona a piráti.Rozhodně stojí za to!

STRÁNKY WEBGARDENU - ADMIN.

odkud jste?

od kud jste?

Olomoucký kraj (2451)
 

Hradecko (2481)
 

Jihočeský kraj (2487)
 

Plzeňsko (2472)
 

Vysočina (2470)
 

Pardubicko (2500)
 

Praha (2526)
 

Brno a okolí (2486)
 

Zlínský kraj (2412)
 

Ostravsko (2546)
 

Jižní Morava (2460)
 

Liberecko (2452)
 

Slovensko (2505)
 

ústecký kraj (2430)
 

chomutovsko (2466)
 

Šumava (2444)
 

= SOPHIE - KOUZELNICKÝ PREVÍT I.

1.KAPITOLA

          1.KAPITOLA  - SEZNÁMENÍ

 
 
  no tak mě tady máte...Po tom, co jsem prodělala v těch minulých devíti měsících,kterým říkáte těhotenství, doufám,že tenhle nevlídný svět,kam jsem musela jít,vypadá mnohem líp!

Při tom tlačení a hekání a cpaní se ven,což se mi vůbec nechtělo, jsem se rozhodla,že když už se stalo,tak že celou tuhle záležitost budu brát ohromně statečně. A tak,když jsem se konečně dostala ven,mám modřinu na hlavě, tak víte čím se mi za tu statečnost odměnili?Postavy v zelených pláštích a v rouškách na mě vykuleně koukaly a povykovaly,,Ona nekřičí!Ona Nekřičí!"A v zápětí mě příšerně ponížily,otočily mě hlavičkou dolů a zcela nečekaně mě plácly přes zadek.

 

Tohle mě vážně naštvalo,a nejdříve jsem vůbec nechtěla s nimi mluvit,jenže...když mě plácly podruhé,měla jsem toho plné zuby,a zaječela jsem jako opice.Říká se jí pavián.Přece jen,to druhé plácnutí přes zadek,mě bolelo a nechtělo se mi viset hlavou dolů

 

Myslela jsem si,že když skončilo plácání přes zadek tím,že jsem řvala,bude všechno dobrý.Jenže nebylo.Patrně jim nestačilo to,že ječím a je mi zima, že mám fialové rtíky a taky hlad,oni se tedˇ musejí zajímat o to,jestli jsem holka nebo kluk.Po podrobné a strašně ponižující prohlídce mého pohlaví,mě konečně zabalí do deky,a nežli stačím na cokoliv reagovat,dají mě do náručí ...MÁMĚ!!!!!!

Dívám se do oříškových očí,které na mě hledí s neskutečnou něhou a vidím,jak jí po tváři stékají slzy.Proč brečí,když brečím já?! To MĚ!!! plácaly ty podivné osoby v zelených hábitech přes zadek,to MĚ!!! prohlížely jestli jsem holka nebo kluk,ne jí.!Tak nechápu,proč brečí ona.Její prsty mě zlehka pohladí po tváři a pak moje maminka zašeptá:

,,je nádherná.Moje malá Sophie."  A dá mi pusu na čelo.Vrním blahem a pro tuto chvíli je ten opravdu ponižující příchod na svět skoro zapomenut.

,,Severusi,podívej,je nádherná.Naše malinká holčička,naše sluníčko."

,,Je nádherná."

Otáčím se za tím hlasem a vidím někoho,jak se nade mnou sklání.To bude asi můj táta,ale co to?...Ten člověk se mi vůbec nelíbí!Jenže i on brečí.Ne sice tak jako mamka,ale slzy,konkrétně dvě,se mu pomalu kutálí po tváři.

Copak nikdy neviděli mimino?!Pokud je tohle moje rodina,musím začít taky brečet a to pořádně nahlas!

Kam jsem se to jenom dostala,já k vám nechci,já chci zpátky !

 

Ti rodiče jsou vážně zvláštní.Ani ne před minutou byli všichni vyděšení,že nebrečím,když se mi brečet vůbec nechtělo,pak mě plácly po zadku,abych tedy brečela a když se mi chce brečet,tak zase všichni mi domlouvají

,,No tak,Sophie,neplakej,tiše,maličká...." A líbají mě na čelíčko a hladí po tvářičce.

Tak co krucinál vlastně chtějí?!

 

Celý můj první den života na téhle planetě pak bylo jedno nedůstojné ponížení za druhým.Kromě plácání přes zadek hned po příchodu na svět,mě ty zelené postavy ještě stihly odstřihnout od pupeční šnůry,kterou jsem byla spojena s maminkou,pak mě umyly,brr,mě byla taková zima!Dále mě zvážily a změřily a hrdě hlásily,že mám 47 cm a 3 kila!A nakonec mě navlíkly do toho šíleného hábitu,kterému říkají dupačky a vůbec jím nevadilo,že vypadám jako strašidlo.A nakonec mi daly kolem zápěstí náramek s mým jménem.Jmenuji se Sophie Ellena Snapeová.

 

Během těchto ponižujících procedur jsem neviděla maminku ani tátu a tak jsem se rozbrečela.Znova.Já vím,že jsem nemožná,že jenom bulím,ale... co když mě tady nechali a odešli pryč?

Co když se jím nelíbím a už mě nechtějí?

Mamííí,já se bojím,tatííí kde jsi?

Vzápětí jsem se ocitla opět v náručí své maminky,tentokrát už nebrečela,jen si mě prohlížela a prohlížela.

 

Přesto,jedno pozitivní ten můj příchod na svět měl.Mám rodiče.Mám mámu a mám tátu.A s trochou štěstí se mi budou líbit,už ted mi udělají to,co mi na očích vidí.Začínám své rodiče mít ráda.

A mám takový ten hřejivý pocit,že za chvíli to tady budu mít na povel JÁ!!!

 

 

 

 

Poslední komentáře
06.08.2010 16:52:52: hm, tak tohle bude velmi zajímavý pohled na tetno pár - skrz očička a pocity jejich dcery!!! Už se t...
05.12.2009 15:01:04: Michelle,děkuji a vítám tě tadysmiley${1}
05.12.2009 14:10:42: Super, zajímavý pohled smiley${1}
 
Veškerá práva vyhrazena J.K.Rowlingové.Dále si nečiním finanční ani autorské nároky na obrázky zde umístěné,jsou sezbírány z různých zdrojů na internetu.Stránky nevznikly za účelem zisku.