Musím uznat,že moji rodiče jsou na mě opravdu moc hodní.Dělají všechno proto,abych vedla život pestrý a zajímavý.Bohužel,potíž je v tom,že nemají ani páru o tom,jak se věci jeví z mého pohledu,takže se jim málokdy něco povede.Tak si vemte třeba ten výbuch - člověk se snažil jak mohl,aby ho viděl,dokonce vynaložil i značné úsilí,aby všechno klaplo,a jak to dopadlo?Skončila jsem zamotaná v tátově hábitu a o výbuchu kotlíku si můžu nechat zdát,protože jsme od té doby v laboratoři s mámou nebyly.
Nebo jsme byli na hřbitově,strašně nudné místo,mamka byla dát kytky na hroby těch,co padli v nějaké válce proti zlu.To je sice hezké,ale ani jeden z nich se nevyjádřil,co to bylo za válku a co vůbec slovo válka znamená,člověk aby si sháněl informace o válce z druhé ruky.
O to jsem se mimochodem chtěla pokusit minulý pátek v kouzelnických minijeslích v Prasinkách.
Máma totiž došla k názoru,že potřebuji rozvíjet Sociálně Interaktivní Dovednosti - pro mojí lepší orientaci SID.To jsme spolu byly na začátku srpna na procházce a mamka najednou povídá
,,Sophie,zítra se spolu podíváme do Prasinek."
Hurááá,konečně uvidím krámek dvojčat Weasleových,o kterém všichni tak básní,kouknu se ke Třem košťatům a možná dostanu i líznout máslového ležáku.
,,Podíváme se spolu do jesliček,a pokud se ti tam bude líbit,budeme tam chodit každý týden.Co ty na to,beruško?"
Co já na to? Pořádný řev,výměna dvou plín a ublížený pohled.
Tohle mami přece nemyslíš vážně,místo abys mě vzala ke Třem košťatům na máslový ležák,tak mě nutíš pobývat v jeslích s ostatními miminy.
Máma totiž vyčetla v té své knížce,že mimina,která mají odmalinka kontakt s ostatními miminy, se v pozdějším životě rozvinou v lépe společensky přizpůsobené jedince, kteří následně utvářejí pevné interpersonální vazby, vstupují do
trvalých manželských svazků a nakonec se z nich určitě stávají vyjjímečné a slavné osoby...
Kristepane!
Takže jsem se minulý týden v pátek ocitla mezi několika miminy - tuším že jích bylo dvanáct.Okamžitě jsem kriticky vyjádřila svůj názor na tuto situaci,rozeřvala se jako na lesy a zaneřádila plínu,ve snaze,že to mámě dojde.Došlo,jenže úplně jinak - máma jen vzdychla a beze slova mě přebalila,začíná si na to zvykat.Tak jsem alespoň vyřvávala dál,sotva mě položili mezi ostatní mimina.
Pro Merlina,to vám je taková banda tupců - nezmohli se na nic jiného,než-li řvát jako na lesy a dělat do plenek.Já jsem ovšem zaznamenala podivnou věc - v místnosti byly jen čtyři matky a dvanáct mimin.To je podezřelé,následně jedna rozesmátá cizí mamina polohlasně řekla mojí mámě ,,máslový ležák u Tří košťat" a moje máma se jen usmála.
A mě to došlo,tohle je sprostý podfuk,mámy nás sem odložily a samy si šly na ležák a drbat ke Třem košťatům. No,takže lecjaké jiné mimino jim na tuhle podlost skočí,ale já ne.Tohle se jim musí zarazit.
Ale jak tak koukám na tu tlupu pitomců,co řvou a řvou až skoro nemůžou,tak od nich se pomoci nedočkám. Musím si poradit sama a vytahuji svůj nejnovější kousek o kterém nikdo nemá ani tušení.Jakmile se totiž máma vydala ke dveřím,vypravila jsem za sebe ohlušující řev ,ale
máma na to vůbec nereagovala,neochvějně pokračovala ke dveřím.Uchýlila jsem se tedy k jisté podlosti,kterou už několik týdnů,v tajnosti trénuji.Začnu ječet a ječet a když se ANI JEDNOU NENADECHNU,okamžitě zrudnu a vypadám,že se udusím.
Zabralo to naprosto dokonale,máma a několik dalších bylo u mě okamžitě,pokoušely se mě v tom zběsilém řevu uklidnit,ale já jsem nehodlala přestat.Máma mě tedy zvedla ze země do náruče a všichni se předháněli v tom,co by mi to mohlo být.Téměř to vypadalo,že se opět shodnou na zaražených větrech,kdyby se jedna ze tří zbylých matek nevytasila s teorií,že mi nejspíš rostou zoubky - jelikož jsem se úpěnlivě chytala za pusu ( naprosto perfektně jsem přehrávala hlubiny největšího zoufalství )a časově by to prý mohlo i odpovídat .Bezva teorie,to mě nenapadlo.
Dává mi to mnohem víc možností citově vydírat své rodiče.Když se totiž prý zvedne mimino,které trápí zaražené větry,stačí si ho zvednout,chvíli konejšit a opřít o rameno,aby si mohlo dobře říhnout a zase vrátit do postýlky,když je krize zažehnaná,ale když miminu začnou lézt zoubky,neví se,jak dlouho to může trvat.Teda ví,než-li ten zub vyleze a To,může trvat hodně dlouho.Je jasné,že od teď větry padají a já budu dělat prořezávání zubů.Dneska jsem alespoň dosáhla toho,čeho jsem chtěla - deset minut šíleného řevu s rudou tváří a zoubečky a máma totálně kapitulovala,je fakt,že jsme se nakonec odebraly hodně rychle domů,ani u Košťat jsme se nestavily,ale alespoň do jeslí už nemusím.
To,že nemusím do kouzelnických minijeslí jsem považovala za hotovou věc,jenže máma se nehodlala jen tak lehce vzdát představy,že její dcera je prostě prevít.
Když mě oblékala , vrkala něco v tom smyslu,že půjdeme ven,a pokud budu hodná,podíváme se do Prasinek.To mi věřte,že jsem byla milionové miminko,naprosto vzorová,ani jsem se neprala při oblékání,žádná poloha hvězdice,navíc jsem mámě rozdala pár úsměvů a jí to očividně stačilo.
Jenže v Prasinkách jsme nezamířily ke Třem košťatům,naopak,jely jsme známou cestou do jeslí.
Teda,ta máma je ale podrazák!!!Takhle mě ukolébat a pak mě tady odhodit mezi ostatní mimina a jít se bavit. A pak věřte rodičům,že to myslí dobře!!!
Nejhorší na tom všem je to,že moje vyvádění,můj naprosto dokonalý kousek nezabírá,máma totiž předevčírem na otázku té cizí ženské ,řekla:
,,To bude v pořádku,to ona jen tak dělá,z toho vyroste.Musí si zvykat."
No dobře,v první části má možná pravdu,že to na ní hraju,ale rozhodně se postarám,aby na tuhle podlost nezapomněla.Rozeřvala jsem se ještě víc a nevzdala to,ani když po půl hodině máma přišla a vydrželo mi to celou cestu domů,kde jsem pak vyčerpáním a znechucením usnula a po probuzení začala nanovo.
,,Co s tou holkou je,Hermiono,takhle vyvádí už dvě hodiny." Tátovi se moje řvaní nelíbilo.
,,Myslím že nic,jen nás tahá za nos.Nelíbí se jí v jeslích,ale je to pro ní užitečné."
,,Hermi a je to nutné?Dávat skoro pětiměsíční dítě mezi ostatní,stejně ubrečená mimina?"
Dík tati,jenže je mi to houby platné.Poradit si musím sama.
Včera jsme opět mířily do Prasinek a do minijeslí.Byla jsem v klidu,když nepomohl řev a zoubky,tohle rozhodně zabere.Byla jsem opět hanebně opuštěna uprostřed hromady skoro stejně starých a neschopných mimin,jenže jsem nevydala ani hlásku.
,,Sophie,hezky buď hodná a já se za hodinku vrátím.Jsi šikovná holčička."
Chudinka důvěřivá maminka,neví co jí čeká po návratu .
Bylo tady několik trošku víc pohyblivějších mimin,a jedno takové Ajnštajně si mě zvědavě přilezlo okukovat.Strčilo mi ten svůj přitroublý obličejíček až k nosu,takže jsem ho stejně neviděla,jedině rozmazaně,navíc si uslintlo a ještě mi to rozmázlo po tvářičce, ale pak mu došly síly a spadlo mi na bříško.Okamžitě jsem začala řvát a ono taky,dvojitý jekot se nedal přeslechnout.
Cizí - jeho - máma mě zachránila od udušení,jenže jen na chvíli,nevím,co to Ajnštajně na mě vidělo,ale po deseti minutách u mě bylo znova a znova mě poslintalo a znova mi to rozmázlo po tvářičce.A navíc mi spalo do pusinky jeho oslintaný a opatlaný dudlík,který já nesnáším a tudíž ho nepoužívám.No fuj!!Když se to chystalo udělat zase,vyčíhala jsem si ten nejdokonalejší okamžik a švihla pravačkou.Nehtíky mám nepatrné,ale krvavou trhlinu mu na tváři zanechaly uspokojivou.Ajnštajně samozřejmě začalo řvát,takže ho jeho šokovaná mamina okamžitě sebrala a do návratu mé mámy ho držela v bezpečí ode mě.Kočičí taktika se vyplatila a jelikož mám s naším kocourem nevyřízené účty,ba dokonce jsem měla možnost ho bedlivě pozorovat,tak vím,že jeho práce drápků je naprosto dokonalá a tady se rýsuje bezvadný plán.
Takže když jsem byla dneska opět odložena mezi mimina, a dvě z nich ke mně přilezla a chtěla se kamarádit,zužitkovala jsem své znalosti kočičího chování.A výsledek?
Tři pitomá mimina s poškrábanou tvářičkou a dvě maminy,které se mě snažily v mém zoufalství uklidnit,skončily taky
s poškrábanou tváří,to je docela slušný,ne?
Takže jsem zvítězila na celé čáře,protože když mamka přišla od dvojčat Weasleových,bylo jí velmi důsledně sděleno,zda by mě sem mohla přestat nosit.ŽE PRÝ TAM MÁM ROZVRATNÝ VLIV.
Celou cestu domů jsem pak vesele vyzpěvovala v kočárku,hrála si s chrastítky a byla jako sluníčko.Máma naprosto nechápala,proč takhle hodný miminko nechtějí v minijeslích,ale už mě tam nedala.
Komentáře
Taká sviňa malá
Kung-fu chvaty už jako malé dítě
Bylo to super, těším se na pokráčko