HANČINY POVÍDKY

Koho to tu máme - od 1.1.2010

hodiny

vzkazníček

mapka

Locations of visitors to this page

UŽITEČNÉ ODKAZY

A-SISI

úžasná povídka....

Alki a její povídky

mrkněte,pěkné povídky o Pobertech aj.

ELULINEK

ffdenik

určitě sem koukněte.

HP POVÍDKY

JANE

krásné povídky s párem ss/hg

NADIN

Nadin a její skvělé povídky

PORTRÉT PRO BRADAVICE

Úžasná povídka a také překlad.

SLUZY

Severus,Hermiona a piráti.Rozhodně stojí za to!

STRÁNKY WEBGARDENU - ADMIN.

odkud jste?

od kud jste?

Olomoucký kraj (2451)
 

Hradecko (2481)
 

Jihočeský kraj (2487)
 

Plzeňsko (2472)
 

Vysočina (2470)
 

Pardubicko (2500)
 

Praha (2526)
 

Brno a okolí (2486)
 

Zlínský kraj (2412)
 

Ostravsko (2546)
 

Jižní Morava (2460)
 

Liberecko (2452)
 

Slovensko (2505)
 

ústecký kraj (2430)
 

chomutovsko (2466)
 

Šumava (2444)
 

= SOPHIE - KOUZELNICKÝ PREVÍT I.

5.kapitola

       5.kapitola - Kočár a vyřazení nepřítele

Dneska velké vzrůšo! Poprvé jsem vyrazila ven v kočárku.Bradavice mají ve svých útrobách spoustu pohyblivých schodů,takže manipulace s kočárkem byla možná až v přízemí.

Příšerně to drncalo,poprvé jsme se dokonce s mamkou nevešly do dveří,a lehce jsme nabouraly zárubně....Mamka bude muset trénovat ježdění s prázdným kočárkem,než-li si příště vyjedeme na výlet.
Výlet to byl opravdu poučný.Jen co jsme se objevily venku na pozemcích školy,shlukl se kolem nás dav a všichni mi nakukovali do kočárku,no většinou to byly studentky,ze všech čtyř kolejí.
,,To je ale klásná holčička,paní plofesorko"
,,no tak maličká,usměj se na nás..."
,,Nikdy bych neřekla,že vy dva budete mít tak krásné dítě." mám chuť tu dotyčnou něčím praštit.Proč všichni tak vyvádí z jednoho mimina,z jednoho,,prevíta"?
,,Jéé,to je tak lozkosňoučké miminko,takový klásný dlobeček,andílek!!!."
Tenhle ječivý hlásek,patřící nějaké na blond obarvené holce mě dostal.Rozječela jsem se na plné kolo a blonďatá hlava zmizela z kočárku.Naštěstí pro mě se ozval školní zvonek,sláva,konečně se těch nemožně šišlajících lidí zbavím.
Když už jsme se tedy rozjeli po dlážděné cestě,nenapadlo mojí milovanou mámu nic jiného,než-li začít s kočárkem třást a pustila mi do toho ukolébavku.Nechutně tklivá melodie v příšerně vysoké tonině a natřásání mě měly donutit spát.Způsobilo to pravý opak,začala jsem vřískat a dokonce mi skanuly i dvě slzičky,to pro lepší efekt.Tohle se mi vážně nelíbilo.
Máma po tomhle brajglu raději ukolébavku vypnula a hezky opatrně se mnou desetkrát objela nádvoří a pak jsme se vrátily domů,alespoň si to myslím,protože jsem se probudila v postýlce.
Taky jsem se konečně zbavila mého potencionálního nebezpečí - kočky.Stalo se to u táty v ředitelně,kam jsme se šli s mámou podívat.Položila mě do košíku,který tam mám připravený a vedla nějakou nechutně odbornou diskuzi s mým tátou.Tedy,pokud se líbání dá brát jako diskuse,asi moc ne.
Kočka se pomalu přiblížila,máma ani táta si jí nejspíš nevšimli,nebo všimli,ale vyhodnotili to,že mi žádné nebezpečí nehrozí.
Můj plán se vyvíjel naprosto fantasticky.Když jsem tu chlupatou potvoru zpozorovala,nezačala jsem okamžitě řvát.Nechala jsem to nebohé stvoření aby si předem,jako obvykle,žmoulalo chvíli přehoz a pak se uvelebilo na gauči vedle mého košíku.A dokonce sem mu dovolila,aby začal příst.Kocour patrně nabil dojmu,že mu ode mne nehrozí žádné nebezpečí.Ukolébán pocitem zdánlivého klidu a míru začal nahlas příst. Přišla moje velká chvíle.
Vyzkoušela jsem na něm můj nový kousek.Už jsem ho nějakou dobu trénovala.Ovšem není to nic příjemného,dokonce to dost bolí.
Spočívá v mávání rukama,hlava nehlava,prsty s nehtíky všechno víří vzduchem a zaručeně to skončí pořádným škrábancem na tváři.
Jakmile si mi podařilo pořádně se jedním nehtíkem rejpnout do krve,spustila jsem příšerný řev.Okamžitě k nám vlítli rodiče a zmateně se dívali na mojí tvářičku,kterou hyzdil škrábanec a na poněkud vyděšenou kočku těsně vedle mého košíku.
,,Ty..jedna...vypelichaná...bestie..." zasyčel na kocoura táta
a pak popadl poněkud vyděšeného kocoura nemilosrdně za hřbet,pořádně mu naplácal a přes máminy protesty ho vyhodil ven na chodbu.
Sotva jí pustil, kočka vystartovala pryč a minimálně rok se v mé blízkosti neukázala.
Jenže,pocit vítězství nebyl zas až tak sladký.Ozval se totiž někdo,s kým jsem ve svém plánu nepočítala.Starý pán z obrazu,který si mě
už dlouho prohlížel.
,,Plán hodný pravého Zmijozela.Chytrá holčička."
,,To silně pochybuji Albusi,je jí teprve 18 dnů."
,,Ale taky je to Severusova dcera,milý příteli."
 Víc jsem z debaty dvou starců na obraze neslyšela,naši mě donesli domů,do mojí postýlky.Popravdě jsem na to zapomněla,měla jsem jiné starosti,potřebuji se nějakým způsobem zpohybnit.

 

 

Poslední komentáře
07.05.2010 20:51:19: smiley${1}smiley${1}smiley${1}smiley${1}smiley${1}
 
Veškerá práva vyhrazena J.K.Rowlingové.Dále si nečiním finanční ani autorské nároky na obrázky zde umístěné,jsou sezbírány z různých zdrojů na internetu.Stránky nevznikly za účelem zisku.