HANČINY POVÍDKY

Koho to tu máme - od 1.1.2010

hodiny

vzkazníček

mapka

Locations of visitors to this page

UŽITEČNÉ ODKAZY

A-SISI

úžasná povídka....

Alki a její povídky

mrkněte,pěkné povídky o Pobertech aj.

ELULINEK

ffdenik

určitě sem koukněte.

HP POVÍDKY

JANE

krásné povídky s párem ss/hg

NADIN

Nadin a její skvělé povídky

PORTRÉT PRO BRADAVICE

Úžasná povídka a také překlad.

SLUZY

Severus,Hermiona a piráti.Rozhodně stojí za to!

STRÁNKY WEBGARDENU - ADMIN.

odkud jste?

od kud jste?

Olomoucký kraj (2451)
 

Hradecko (2481)
 

Jihočeský kraj (2487)
 

Plzeňsko (2472)
 

Vysočina (2470)
 

Pardubicko (2500)
 

Praha (2526)
 

Brno a okolí (2486)
 

Zlínský kraj (2412)
 

Ostravsko (2546)
 

Jižní Morava (2460)
 

Liberecko (2452)
 

Slovensko (2505)
 

ústecký kraj (2430)
 

chomutovsko (2466)
 

Šumava (2444)
 

= SOPHIE - KOUZELNICKÝ PREVÍT I.

KAPITOLA 25.

25.Kapitola - Mizerná nálada a podivné hry dospělých

Původně tady tahle kapitolka být vůbec neměla,ale...slíbila jsem vám narozeninový dáreček,tak je tady.Komentíky moc potěší,hlasování taky.Díky.

 

 

 

Září se pomalinku přehouplo v říjen a venku začíná být hodně ošklivo.Tenhle týden jsme sice byly s mamkou venku,já pečlivě zabalená ve fusaku a v teplejším oblečení,ale teď už tři dny prší a já mám prostě mizernou náladu.

 

I takové hodňoučké mimino,jako jsem například já - tedy,máma s tátou by mě nejspíš nazvali  lezoucí pohroma - může mít mizernou náladu a jednoduše se nudit a být protivné.Včera se mi povedl parádní kousek,myslím,že jsem svým rodičům pořádně zamotala hlavinky a oni zase nasadili brouka do hlavy mě.

 

Ráno totiž začalo jako obvykle v tyhle propršené dny – byla jsem protivná,naprosto se mi nechtělo dělat nic z toho,co po mě chtěla mamka,a že toho chtěla hodně.Například,abych si hrála s kostičkami a strkala je do správných otvorů.Samozřejmě,že nejsem blbá,abych nevěděla,že čtvereček patří na čtvereček a ne do kruhu,jenže proč nenaštvat mámu,když k tomu mám možnost.Takže jsem půl hodiny schválně cpala trojúhelník do oválku,čtvereček do trojúhelníku,kříž do čtverce a obdélníček do stromečku.Samozřejmě,že to tam nešlo.Vztekle jsem ještě začala vyhazovat kostičky do místnosti,jednou jsem trefila mámu do nohy.

,,No tak,Sophie,vždyť víš,že to tam nejde....ten čtvereček do trojúhelníku prstě nenarveš,zlatíčko...vždyť jsem ti včera ukazovala,že kolečko patří do kolečka...Sophie,ty jsi hrozná,vždyť ti to včera tak krásně šlo..“ domlouvala mi máma,neúspěšně.

 

Já přeci vím,že kolečko do trojúhelníku nenarvu,to ví každý malý dítě,jenže proč nepotrápit vás,rodiče.Lamte si hlavičky nad tím,že váš potomek nerozezná tvary,užírejte se tím až do smrti a vyčítejte si to.

Brzy mě to přestalo bavit,takže jsem koukala kde by byla další zábava.Viděla jsem pootevřené dveře tátovy skříňky,kde má různé doklady,stálo by to za to,je rozházet po místnosti,některé roztrhat,žužlat atd.Namířila jsem si to k té skříňce,jenže máma měla se mnou jiné úmysly.Chytla mě v lezu,zvedla na ruku a posadila se se mnou na podlahu a vzala si...mudlovskou obrázkovou knížku.

Nudááá.

Kdyby se ty obrázky alespoň hýbali,běhali,skákali atd,ale oni ne.Ta holčička s míčem,který znázorňuje písmenko M tam stála jako prkno,nehybná,ani nemrkla.

,,Sophie,podívej,ta holčička má míč.Míč jako písmenko M.Vidíš?“

 

Jo,vidím mami,ale nebaví mě to.Co takhle zkusit tu stránku natrhnout?Copak bude ta holčička dělat,až jí přetrhnu?Zřejmně nic,ani by se nehnula.Zato jak znám svojí mámu,dostala bych přes prdelku a přes ruce a následovala by věta ,,¨Tohle se s knížkami nedělá,zlatíčko.“

Ach jo,já se tak nudím,nic mě nebaví a chce se mi spát,tak proč mě máma nutí myslet?

Po obědě,který jsem dvakrát vyklopila – schválně – na sebe,jsem byla uložená do ohrádky,ne do postýlky,tam jsem měla být uložená až se mamka nají. a dostala jsem svých deset plyšáků,abych si s nimi hrála.to ani náhodou.Zavírali se mi oči,takže jsem si místo hraní hezky zdřímla.

 

Jaké bylo moje překvapení,když jsem  zjistila,že mě máma špatně zavřela v ohrádce.6e špatně zaklapla horní část.Mizerná nálada byla okamžitě pryč a já začala spřádat plány,jak se dostat ven.Navíc,slyšela jsem mámu,jak se chichotá vedle v ložnici a něco někomu říká - že by se táta už vrátil ze školy?To se musí prozkoumat.

 

Stoupla jsem si v ohrádce a chytla se za  držadlo na té dlouhé straně,kde jej máma špatně zajistila.Chvíli jsem s ním lomcovala,dělala dřepy a najednou...držadlo spadlo dolů a já po hlavě vypadla z ohrádky na koberec.Praštila jsem se do hlavy a chvíli jsem kňourala,čekala jsem co to s mámou udělá – nedělalo to nic,neobjevila se,což byla dobrá zpráva.Namířila jsem si to okamžitě po čtyřech do ložnice svých rodičů,slyšela jsem tam mamku.Určitě budou radostí bez sebe,až mě tam uvidí.

 

Na prahu ložnice jsem se ovšem zarazila a pracně se posadila.

 

Rodiče tam byli,v posteli a hráli asi nějakou hru.Mamka totiž seděla na tátovi a pohybovala se nahoru dolů a tiše se smála a něco mu říkala.Popolezla jsem si do rohu místnosti,to abych na ně líp viděla.

To,co dělala mamka mi připomínalo naší hru kterou dost často s mamkou hrajeme.Říká u ní básničku ,,Takhle jedou páni,takhle jedou dámy,tak sedláci,tak vojáci,takhle jedu já...“ Je sice pravda,že já jí neležím na břiše,ale sedím na klíně a máma se mnou natřásá.A šíleně u toho vejskám,ono se  mi to totiž líbí.

 

Ale tohle byla patrně trošku jiná hra,neboť najednou táta mámu chytil a překulil se s ní,tentokrát mamka ležela pod ním.Táta se začal hýbat dopředu a do zadu a mamce se to nejspíš moc nelíbilo,protože u toho vzdychala.Připomínalo mi to další naší hru,na doktora,kdy mi mamka ukazuje, kde mám ruce,nohy,hlavu,očička,nos,pusinku,zádíčka a chce po mě,abych jí je na sobě ukázala.Tak oni se taky tak podobně ohmatávali a navíc, pusinkovali se u toho.Přestalo mě bavit,sledovat je,jak si hrajou jen oni dva.

 

Já si chci taky hrát!!!

 

Dolezla jsem k jejich posteli,ze strany se chytila matrace a vytáhla se na nohy.Jednou rukou jsem se držela vratké matrace,která se pod našima hýbala,protože táta ležel na mamce a pohyboval se dopředu a do zadu – tak tuhle variantu neznám,takhle se já houpu,když cvičím a nebo dělám blbosti  - a  druhou rukou jsem plácala do matrace a vejskala u toho,potřebovala jsem,aby si mě naši všimli.

 

Všimli si mě.A měli jste vidět ty jejich vytřeštěné obličeje,když mě tam viděli.Rázem bylo po hře.Táta se zarazil,nevěřícně koukal na mámu a ta zase na mě.

,,Proboha,Sophie!“

,,U Merlina,Sophie!...jak jsi se...co tady ...to nééé!“ máma se zavrtala hlavou do polštáře.Když se pak na mě podívala podruhý,přísahala bych,že měla v očích slzy.Co jsem zase udělala,že máma brečí?!Já o ničem nevím.Vždyť si tu hraje s tátou a já si chci hrát taky,tak proč brečí?

 

Začala jsem natahovat,oni mě snad vážně nemají rádi,protože tátovi uniklo několik slov,která se tu nedají publikovat.Zajímavé,netušila jsem,že můj otec umí mluviot sprostě a ještě přede mnou..

Máma taky nakonec nebrečela,ale smála se takovým divným smíchem,až z toho měla slzy ve vočích a táta by řekl,že je hysterická, a pořád opakovala a  opakovala,že jsem měla spát a být v ohrádce.

Plácla jsem sebou na zem,nejsem si ještě tak úplně jistá tím,že stojím a začala ječet.Máma se nakonec smilovala,natáhla si na sebe tričko a hmátla po mě.Vzala mě do náruče a do postele.

 

Jenže,mizerná nálada se vrátila,já si chtěla hrát,a oni ne,

to není fér.

 

Proč některé hry můžou hrát dospělí a děti ne?!

 

Nechci být dospělá – dospělí mají podivné hry,jen se pusinkují,houpají se nahoru a dolů a nebo dopředu a dozadu  a občas se u toho smějí,šeptají si něco a vzdychají.Nic pro mimina a lezoucí pohromy.Jen nechápu,proč se rodiče tvářili tak vyděšeně,když jsem si chtěla taky hrát.

 

Ty jejich hry jsou prostě Nudááá!!!

Poslední komentáře
25.02.2011 14:00:05: Kampak se nám poděla Sofie? Taková bezva povídka nikde jinde není. Je to andílek i malý ďáblík. Chud...
27.08.2010 10:45:10: Díky za komentáře,potěšily.Sophie je potvůrka,to ano,ale žádné následky z toho mít nebude smiley vždyť...
23.08.2010 20:45:16: Bože, směju se jako blázen a to už se mi u žádné povídky dlouho nestalosmileysmileysmileysmiley Jen, aby z ...
18.08.2010 17:15:48: malou chvilku mi trvalo než jsem se dopátrala k čemu ta kapitola patří, ale našla jsem... smiley Sophi...
 
Veškerá práva vyhrazena J.K.Rowlingové.Dále si nečiním finanční ani autorské nároky na obrázky zde umístěné,jsou sezbírány z různých zdrojů na internetu.Stránky nevznikly za účelem zisku.